O zdraví - Znovu ADHD



V roce 2016 jsem uvedl v krátkém článku základní informace o tomto fenoménu dnešní doby. Téma zůstává aktuální a existuje mnoho odborných publikací. Vědci stále hledají vysvětlení, žel, to asi nalézt nelze. V celosvětové populaci se ADHD týká asi 3,4 % dětí a dospívajících.
 
Projevy nemoci
Porucha pozornosti se projevuje nesoustředěností, nepozorností, neschopností zaměřit se na podstatné vjemy, velmi často impulzivností. Děti mají nutkavou potřebu pohybu, bezhlavou, nedokážou ji tlumit či ovládat. ADHD v dětství může mít i dlouhodobé vlivy až do dospělého věku, čímž jsou míněny poruchy chování, antisociální jednání a drogová závislost. Někteří jedinci se postupem času naučí své chování ovládat, u jiných mohou projevy přetrvávat ve větší či menší míře do dospělosti.
 
Možné kořeny
Tabulkově se toto onemocnění řadí mezi neuro-vývojové. Kde je tedy třeba hledat jeho kořeny? Vědci mohou předpokládat genetické faktory a tato varianta se samozřejmě nabízí, větší oblast ale představuje vnější prostředí a okolnosti působící na rodinu. V odborné literatuře máme řadu prací věnujících se prenatálnímu období (tj. období vývoje plodu v děloze matky), a ty vyzdvihují následující prenatální faktory, jež se na vzniku ADHD podílejí - například:
závislost na nikotinu u matky,
potřeba alkoholu a drog,
expozice toxiny z okolního prostředí.
 
Jsou však i studie zkoumající souvislosti:
s užíváním antidepresiv otce nebo matky dokonce i před početím,
mezi alergickou rýmou rodičů a rozvojem ADHD na podkladě faktu, že možným společným jmenovatelem nervového a imunitního systému by mohl být nervový růstový faktor (NRF), o němž je známo, že vykazuje biologickou aktivitu na imunitní systém a že u ADHD dosahuje vyšších hladin.
 
Jsou to však stále jen domněnky, ani velké studie zatím nedokázaly vyslovené souvislosti jednoznačně prokázat.
 
Podchytit kritické okamžiky
V každém případě je jasné, že se problém dotýká obou rodičů, jejich životních příběhů, a jsem přesvědčen o tom, že je třeba hledat pochopení v mnohem dřívější etapě, než kdy je dítě počato. Když se na mne obracejí rodiče o pomoc při rozuzlení otázky příčiny, mohu s nimi pouze diskutovat o jejich životní časové ose, a tehdy nacházíme kritické okamžiky jejich života, podezřelé faktory, které asi měly nebo mohly mít vliv na rozvoj ADHD u jejich dítěte, ale pokud rodiče očekávají objektivní důkaz, pak se nedočkají. Jak jsem uvedl výše, ani velké vědecké studie důkazy neposkytují.
 
Stanovit si strategii
Je třeba pak vycházet z podchycených kritických okamžiků a jejich přijetí a pochopení. A to není vůbec jednoduché! A pak se mají oba rodiče podílet na tom, aby se podobné kritické body dále nevyskytovaly, mají se semknout díky své vzájemné lásce a věnovat ji formování osobnosti svého dítěte. Ze strany rodičů je potřeba trpělivosti a tolerance, když sestavují pro dítě individuální rozvrh. Pro děti je důležité, aby jim dospělí pomáhali a zároveň poskytli dostatek „volnosti“ pro jejich projevy, třeba i ztřeštěný pohyb a někdy i neobvyklé záliby.
 
Mnohem větší šance mají ti rodiče, kteří si analýzu udělají před početím dítěte a do těhotenství vstoupí až tehdy, když si své životní cesty vyrovnají, odstraní ony kritické faktory. Zajistí si sociální stabilitu. Mnohem snadnější cestu mají také ti, kteří o pomoc volají k Bohu. Jiní navštěvují různé poradny se zaměřením na výuku o chování a vzdělávání. Klasická medicína v některých případech doporučuje nasazení léků, to by ale mělo nastat vždy jen po pečlivé konzultaci s psychiatrem. Léky upravují činnost látek v mozku, které jsou důležité pro udržení pozornosti a soustředění. Nejedná se tedy o uspávací léky. Jsou to však stále jen berličky, které mohou situaci odlehčit, podstata však zůstává mezi rodiči a dítětem.
 
Celková nabídka knih o dětech.
článek Znovu ADHD najdete na celostnimedicina.cz