O zdraví - Štědrý zahradníkův rok 2. díl



Co jsem se odstěhovala z většího města na vesnici, zahradničím. A velmi mne to chytlo za srdce. Vždy jsem se snažila o co největší soběstačnost. Pravda, z počátku jsem téměř nic nevěděla, neuměla, ale jak šel rok a příroda otevírala své štědré dlaně, došlo mi, že spoustu jednoduchého a dobrého si můžeme nachystat plně ve své režii.
Dnes navazujeme na tento 1. díl, a to krásným měsícem září.
 
Září
Hrušky, hrušky, všude kam se podíváš. Tady na Hané je hrušek obrovská spousta, rostou si volně, taktéž i v mnohých zahradách. Sbírám je na koláče, jáhelník, závin, zbytek suším, zpracovávám v přesnídávky, kdy opět povařím hrušku, tu pak umixuji s banánem a směs plním do vyvařených sklenic. Výtečná jsou rovněž i švestková povidla. Taktéž dozrává hroznové víno, s tím však neumím tolik pracovat. Dříve jsem jej odšťavovala a vařila společně s datlovou pastou v hustou marmeládu. Příliš mne to však nenadchlo. Hrozny jsou takovou podzimní trvalkou, vydrží všelicos a tak, i v listopadu si ještě mohu pár kroky dojít pro čerstvý a sladký trs.
 
Přidám však jeden osvědčený recept, se kterým se mi svěřila čtenářka. Ta hrozno zavařuje, přesněji jeho jeden celý objemný trs. Uloží jej do zavařovací sklenice, přidá polévkovou lžíci vody, zavíčkuje a po dobu 20 minut zavařuje na 80 °C. Na Vánoce pak otevře a hroznové víno vyjímá svěží a sladké.
 
Další raritou bude šípkové víno. O tom jsem se dočetla v knize Jarmily Glazarové, Roky v kruhu, kdy jej každoročně připravoval její manžel, MUDr. Josef Podivínský. Šípky obecně velmi ráda sušívám, čaji dodají jemnou sladkost a vůni. Jak však na šípkové víno?
 
1,5 kila pěkných zralých šípků
1 kg cukru
3 litry vody
Cukr svařme s vodou, mezitím očistěme šípky, které zbavíme oschlých částí a stopek. Nechme cukernatou vodu vychladnout, následně jí přelijme všechny přebrané šípky, které jsme umístili do větší sklenice. Tu překryjme igelitovým sáčkem, do kterého udělejme dva menší otvory. Ponechme na okně. Šípky se budou v průběhu kvašení pohybovat nahoru a dolů, jakmile jejich divoký tanec ustane, je dokvašeno. Nyní víno stáčíme do lahví či demižónů a necháme v chladu odpočinout.
 
Září, to je také období druhé várky svěžích kopřiv, které si lze nasbírat, pokud jsme nestihli v brzkém jaře. Září, to jsou také ořechy, vlašské i lískové, kterých tady u nás bývá nevídaná hojnost. Ořechy loupu vždy těsně před upotřebením, málokdy do zásoby, nejlépe jim je totiž v jejich vrásčité skořápce. Pokud je však již vysvobodím, ze skořápek vařím ořechový čaj. Jak na něj?
 
skořápky z 25 pěkných ořechů
750 ml vody
1 hřebíček
1 celá skořice
50 ml čerstvě vymačkané pomerančové šťávy
Skořápky omyjeme, vložíme do hrnce a společně s hřebíčkem a skořicí dobře provaříme, alespoň půl hodiny. Jakmile je hotovo, čaj přecedíme, necháme vychladnout a promísíme s pomerančovou šťávou. Ořechový čaj lze popíjet při nastuzení, případně jen tak, je skutečně lahodný a má pěknou hutnou barvu.
 
Říjen
Období plné dýní a kořenové zeleniny, dalších výtečných jablek. Nic z toho již nezpracovávám, spíše ukládám dýně do chladu, aby nám po celou zimu vydržely. A chystám pickles, prokvašenou zeleninovou směs, buď ze samotného zelí, případně pak v kombinaci s červenou řepou, brokolicí, mrkví. Taktéž se navracím k Tibi, perlivému vodnímu kefíru.
 
Říjen je rovněž obdobím padajících žaludů, ze kterých naši předkové chystávali lahodnou žaludovou kávovinovou směs. Nápoj posiluje a zároveň se vyznačuje desinfekčními účinky. Jak na něj?
 
Nasbíráme si zhruba kilo žaludů, poté je doma rozložíme, necháme vysušit, budou se nám snáze loupat. Vyloupané žaludy rozpůlíme, vložíme do mísy, zalijeme vodou a louhujeme, čímž eliminujeme hořkost. 2 x denně vodu vyměníme. Takto postupujeme 3 – 4 dny. Jakmile je hotovo, žaludy necháme oschnout, rozprostřeme na plech a pražíme, při teplotě 220 °C, zhruba 45 minut. Budoucí žaludovku hlídáme, aby se nám nespálila, sem tam směs promísíme. Pokud se některý žalud upraží dříve nežli jeho soused, vyjmeme jej. Výslednou směs následně umeleme, někdo mele na strojku na maso, já osobně je mixuji, abych získala jemnou, žaludovou drť.
 
Hotové dílko přesypeme do dózy, následně na 1 hrnek použijeme 1,5 čajové lžičky žaludové kávy. Můžeme dochutit mandlovou smetanou, skořicí, drceným kardamomem, hřebíčkem. Čím déle kávu louhujeme, tím je hořčejší, proto je dobré najít optimální dobu louhování, díky které nám káva zachutná. Mletou žaludovku lze také vložit do překapávače a překapat, jako běžně používanou mletou kávu. Káva neobsahuje žádný kofein, lze ji tedy doporučit i při vyšším krevním tlaku.
 
Listopad
Období klidu, kdy začínáme užívat všeho, co jsme si v průběhu teplých měsíců nachystali. Listopad je již více méně odpočinkový, louskáme ořechy, plyneme v rytmu podzimní přírody. Procházky, pouštění draků, horký čaj a ponoření se do mnohdy stále ještě barevného kraje, který se za pár týdnů již zcela oddá zimnímu spánku. Podzim a zima, to jsou u nás měsíce rozjímání. Většinou píši a věnuji se tomu, co dělá dobře mé duši. Všichni jsme spolu, u sebe a užíváme. Ostatně jako celý rok.
 
Prosinec
Prosinec je pro mne velkým svátkem, čas adventní, spojený s přípravou vánočního cukroví, kterého každoročně uděláme několik desítek kilo. Většinou tedy raw cukroví, kdy pojím ořechy se sušeným ovocem a kořením a vykrajuji nejrůznější tvary, které pak spojuji ve voňavé pamlsky. Prosinec je i obdobím těšení se, neboť švestkové víno, ořechový a bezinkový likér odpočívali dostatečně dlouhou dobu a je tedy možnost a krásná příležitost pomalu vše ochutnat.
 
Pokud máte i vy nějaký svůj milý tip a recept na cokoli, co se ve vaší rodině předává z generace po generaci, můžete zaslat, budu velmi ráda.
článek Štědrý zahradníkův rok 2. díl najdete na celostnimedicina.cz