O zdraví - Přírodní antibiotika



V současnosti se stává velkým problémem lékařů i farmaceutů nadměrné předepisování antibiotik. Často představují zdánlivě jednoduché řešení léčby infekční nemoci, ale často tomu ve skutečnosti tak není. Antibiotika jsou určená na léčbu infekcí způsobených bakteriemi, nikoliv viry, kvasinkami či plísněmi. Ovšem velmi často jsou právě antibiotika nasazovaná i proti infekci nebakteriálního původu. Často jsou také (i když věřím, že jen výjimečně) lékaři nasazována “pro jistotu”, ještě před potvrzením diagnózy.
Toto vše má za následek vzrůstající rezistenci (odolnost) baktérií oproti běžně nasazovaným antibiotikům, což má za následek rozvoj neléčené bakteriální infekce. To může mít za následek vážné zdravotní potíže a v některých případech (například u starších pacientů) za následek i smrt.
 
Co s tím?
Ze strany kontrolních orgánů stoupá tlak na účelné a racionální předepisování antibiotik. Vědci se snaží vynalézt nové druhy antibiotik, které zahubí i bakterie, odolné vůči běžným antibiotikům.
 
Nicméně existuje i možnost užívat přírodní látky, které mají antibakteriální účinky. Nemohou samozřejmě plnohodnotně zastoupit chemické léky, ale mohou pomoci zastavit nebo oslabit průběh infekce, záleží zdravotním stavu a celkové odolnosti pacienta, ale také včasnosti jejich užívání (čím dříve, tak lépe). K jejich dalším výhodám patří to, že nemají tolik nežádoucích účinků jako léky, lze je užívat i dlouhodobě (většinu z nich) nebo preventivně. Rovněž nedojde ke vzniku závislosti, a ani ke vzniku na léčbu antibiotiky odolných bakterií.
 
A o jaké přírodní látky se jedná?
Je jich opravdu mnoho, někdo může některé přírodní látky řadit mezi přírodní antibiotika, jiný nikoliv, takže jejich seznamy se mohou zdroj od zdroje lišit. Nicméně v tomto článku uvedu několik opravdu zásadních. Na prvním místě je třeba uvést starý dobrý a osvědčený česnek.
 
1) Česnek
Česnek obsahuje celou řadu vitamínů a minerálních prvků. Obsahuje vitamíny A, C a vitamíny ze skupiny B. Z minerálů obsahuje selen, vápník a jód. Rovněž obsahuje flavonoidy, silice, polysacharidy, saponiny a lektiny. Nejdůležitější účinnou složkou je silice aliin, která se rozdělí během svého metabolismu na kyselinu pyruvovou a kyselinu 2. Obě tyto kyseliny se hned mění na alicin, který na vzduchu oxiduje na diallyldisulfid. A právě alicin je odpovědný za antibakteriální, protiplísňový a antiparazitární účinek. Alicin je rovněž původcem charakteristického zápachu česneku. Užitečné je, že česnek podporuje také vykašlávání, pocení, snižování hladiny cholesterolu i hladiny cukru v krvi a dále působí jako přírodní antihistaminikum. Jeho výrazná chuť může u někoho výjimečně způsobit díky individuální nesnášenlivosti žaludeční potíže či alergickou reakci. A důležité na konec - ideální je jíst česnek syrový.
 
Od česneku je jen krok k jeho kolegyni z české kuchyně-cibuli.
 
2) Cibule kuchyňská (Allium cepa)
Obsahuje řadu důležitých složek: bílkoviny, cukry, draslík, vápník, fosfor, železo, fluór, síru, vitamín C a B, biotin, kyselinu pantothenovou, nikotinovou a listovou a také karoten. Ovšem obsahuje také řadu minerálních látek, jako železo, zinek, síru, fosfor, vápník, hořčík, draslík, měď, sodík a jod. V cibuli můžeme také najít látku označovanou jako allicin, stejně jako v česneku. To znamená opět, že allicin stojí za jejím antibakteriálním, antiparazitárním a protiplísňovým účinkem.
 
Cibule kuchyňská se dále používá při při nechutenství, arterioskleróze, zažívacích potížích, teplotě z nachlazení, kašli a zánětu průdušek, chřipce, angíně, při vysokém krevním tlaku, zánětech ústní dutiny a hltanu. Velmi významná je pro celkové posílení imunitního systému. Také může pomoci zlepšit chuť k jídlu a posiluje žaludek a střeva.
 
4) Zázvor lékařský (Zingiber officinale).
Jeho oddenek obsahuje zejména silice, které obsahují seskviterpeny bisabolen, zingiberen a zingiberol. Zázvor je velmi často používaným prostředkem proti nevolnosti (i v těhotenství) či proti křečím. Další obsažená látka, gingerol (odpovědná za štiplavou chuť zázvoru). Má silné antibakteriální a protizánětlivé účinky. Dalším plusem je to, že výrazné aroma éterických olejů dokáže uvolnit dýchací cesty, obklady pomohou při bolestech v krku a zahlenění. Čaj ze zázvoru také pomůže velmi dobře prohřát tělo při nemocech z nachlazení.
 
5) Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides).
Jeho oranžovo-červené rostlinné plody obsahují velké množství vitamínu C, B, E a betakarotenu. Nejlepší je plody rakytníku užívat ve formě oleje. Vnitřně je jeho užívání doporučováno při zánětech v krku, nosních dutinách, kašli nebo jako podpůrná léčba při zápalu plic. Je také doporučován jako doplněk celkové léčby u zánětů a vředů žaludeční sliznice nebo hemeroidů. Při nachlazení je také dobré vtírat rakytníkový olej do oblasti hrudníku. Lokálně jej lze použít také při gynekologických zánětech, bolesti v uchu, na popraskané koutky a odřený nos při rýmě, nebo na jakékoliv kožní infekce a popáleniny (které nevyžadují odborné ošetření). Jeho ochranné působení na žaludeční sliznici se dá využít i při léčbě antibiotiky jako ochrana žaludeční mikroflóry.
 
6) Housenice čínská (Cordyceps sinensis),
Stále větší oblibě se těší léčivé houby. Řada z nich se dá zařadit mezi přírodní antibiotika, například housenice čínská, což je velice pozoruhodný druh cizopasné houby, která roste v horských oblastech Číny, Nepálu a Tibetu.  Její životní cyklus je velmi neobvyklý a výjimečný. Díky zvláštní symbio-parazitické formě je v Asii tradičně označována jako houba a hmyz zároveň.
 
Z obsažených látek je možné uvést cukry (polysacharidy, galactomanny), cyklické dipeptidy, minerály, vitaminy (B1, B2, B12, E a K), aminokyseliny (kyselina glutamová, l-tryptofan, l-arginin, lysin), d-manitol, steroly (ergosterol, ergosterolové deriváty) alkaloidy, mastné kyseliny (kyseliny oleová, linoleová, palmitová, stearová). Relativně nedávno byla izolována z této houby přírodní látka kordycepin, o které se předpokládá, že by mohla mít cytostatické účinky.
 
Housenice čínská díky obsahu glukanů (polysacharidů) a nukleotidů (stavebními kameny nukleových kyselin) a kofaktorů (v buňce přenášejí energii, účastní se procesů biologické syntézy a buněčné komunikace) výrazně posiluje imunitní systém a tím i celou obranyschopnost organismu.
 
Rovněž působí proti zánětům a infekcím a dále pomáhá snižovat stres, harmonizuje krevní tlak, zmírňuje únavu, zlepšuje jak fyzickou, tak psychickou odolnost. a podporuje kardiovaskulární systém.
 
Tím ale výčet přírodních antibiotik nekončí. Můžeme k nim ještě přiřadit další léčivé houby, med, čajovníkový olej, lichořeřišnici větší, brusinky a mnoho další látek z přírody. Ale o tom zase někdy příště.
 
Doporučujeme knihu Svět přírodních antibiotik.
článek Přírodní antibiotika najdete na celostnimedicina.cz