O zdraví - Proč je dobré vystavovat se nepohodlí a diskomfortu



„Když budeme dělat jenom lehké věci, budeme mít těžký život,“ praví jedno trefné moudro. Jsme obecně velmi zhýčkaní. Topíme se v luxusu: máme přebytky jídla, tepla a pohodlí. To má neblahé následky na zdraví a imunitní systém. Pokud  chceme naopak po všech stránkách prospívat, je jednou z nejlepších věcí, kterou můžeme dělat, vystavovat se nepohodlí. Zamilovat si těžké podmínky. Protože jenom ty nás posouvají dál.
Podle Esther a Jerry Hicks potřebujeme alespoň 5 % diskomfortu. Ruský léčitel S. N. Lazarev rozvíjí tuto myšlenku dále a říká, že 100% pohodlí, lenivost a touha po požitcích vede k mnoha nemocem a postupné degeneraci člověka i civilizace.
 
Sám přednáším o tom, jak mít v životě více radosti a štěstí. Paradoxem ale je, že ty nejlepší věci, které můžeme od života dostat, leží za hranicemi naší komfortní zóny. A tam je to nepohodlné. Alespoň ze začátku, dokud se v nekomfortní zóně nezačneme cítit komfortně. Tomu přesně se říká vývoj. Protože, jakmile se adaptujeme (zvládli jsme novou výzvu a začali se cítit dobře), měli bychom naši novou komfortní zónu – alespoň na chvíli – znovu opustit.
 
Udělejme, co jsme ještě nikdy neudělali
Výstup z komfortní zóny přináší oživení. Soustředěnost. Bdělost. Často vymrštění na úplně jinou úroveň života a vyvolání euforie. Například lidé, kteří na delší dobu odcestovali do úplně cizí země, si nejednou šáhli až na úplné dno a zažívali těžké chvíle, ale jejich samostatnost a celková kvalita života se většinou velmi zvedla. O nově nabytých schopnostech a dovednostech ani nemluvě.
 
Úplně jiný příklad – tentokráte z mého života: Byly doby, kdy jsem měl strach mluvit na veřejnosti. Pamatuji si dodnes, když jsem jako psycholog měl vystoupit s asi dvacetiminutovým příspěvkem na konferenci pro celou psychiatrickou léčebnu. Fungoval zde podobný vzorec: Čím se moje vystoupení blížilo, tím více rostl můj strach. Během samotného přednášení jsem byl jak v transu. A na konci? Naprostá euforie! A pár dní po? Jeden tento výstup z komfortní zóny změnil mé myšlení, zvýšil sebevědomí a otevřel dveře do nového světa – začal jsem si mluvení na veřejnosti a komunikaci s lidmi mnohem více užívat, rozvíjet, a nyní se tím i zčásti živím.
 
Kdykoliv, ale s příchodem nového roku zvlášť, si může každý z nás položit otázky typu: „Čeho se nejvíce bojím? Co jsem ještě nikdy neudělal? Co by pro mě bylo největší výzvou?“ A pak neotálet, překonat své pohodlí a udělat to!
 
Vydej se na cestu.
Oddej se dobrodružství.
Otevři se zázraku.
 
Zdravé nepohodlí pro tělo: otužování, fyzické cvičení a půst
Zatímco na psychologicko-sociální úrovni je pro většinu lidí největší výzvou ono zmiňované mluvení na veřejnosti, otevření se cizím (novým) lidem a „jití s vlastní kůží na trh“, na tělesné úrovni můžeme nepohodlí – a následně zdravé fyziologické změny v těle – vyvolat omezením se v jídle, vystavením se chladu a zvýšením fyzické zátěže. Nebo ještě i sníženou frekvencí dýchání (jógová pranájáma).
 
O léčebných účincích půstu vyprávěl na Celostní medicíně v minulosti například odborník na čínskou medicínu, pan Bohumír Jehlička. Článek si můžete připomenout zde. My, lidé v západní společnosti, skoro vůbec neznáme hlad – v rámci očisty a regenerace může být pro řadu z nás i občasné omezování se v jídle jednou z možných výzev pro příští rok. A o fenomenálních účincích chladu (otužování a nebytí pořád jen v přetopených místnostech) si povíme příště.
 
Varování: Léčebné praktiky zmíněné v článku konzultujte se svým lékařem. Každý výstup z komfortní zóny je jistým typem rizika. Autor ani redakce nenesou odpovědnost za jakékoliv následky provádění těchto technik.
 
Celková nabídka knih o alternativní medicíně.
článek Proč je dobré vystavovat se nepohodlí a diskomfortu najdete na celostnimedicina.cz