O zdraví - Období šestinedělí je možná nejzranitelnějším obdobím ženy



---
Svým původním povoláním jsem historik, který se brzy po závěrečných státnicových zkouškách dostal k dalšímu studiu, tentokráte výživy. Nebyl to rozmar, spíše nutnost, neboť jsem onemocněla diabetem I. typu, který vyžadoval nové vědomosti. Ač by se zdálo, že jsou tyto obory diametrálně odlišné, opak je pravdou. Zrovna dnes, v tomto článku, využiji znalosti každého z nich.
Těhotenství je obdobím, kdy žena, průměrně 40-42 týdnů, nosí pod srdcem nový život. Jakmile porodí, je vržena do sledu zcela nových událostí, na které ani ta nejlepší možná knížka nepřipraví.  Navíc, po dlouhodobém těhotenství, kdy její tělo živilo rovnou dvě duše. Hormony jako na houpačce, tvorba mateřského mléka, zavinování dělohy, u které se na malý moment zastavíme. Z jejich původních padesáti gramů se v průběhu těhotenství hmotnostně vyšplháme na rovné kilo. Brzy po porodu se děloha, pružný sval, prudce stáhne, což zajistí také odloučení placenty. V místě, kde k tomuto jevu dochází, může vzniknout až 20 centimetrová jizva. Následně se děloha zavinuje, čím je porod komplikovanější, „časově náročnější,“ tím se děloha zavinuje déle, v průměru však tento proces zabere zhruba 10 dní. Po celou dobu šestinedělí se žena čistí, zhruba 4-5 týdnů odcházejí krevní sraženiny, tzv. očistky, lochie. V krevních ztrátách odchází také cenné železo, které mnohým maminkám chybělo již v těhotenství. Přičteme-li k porodu ještě mnohdy nesmyslný nástřih hráze, 24 hodinovou směnu, během které matka téměř nonstop kojí, nespí, zjišťujeme, že nikdy v životě není žena tolik zranitelná, jako právě po porodu. Nevyspání, frustrace, pokud se dítko nedaří kojit, bezmoc, když padáme hlady a představa, že si máme ještě výživně uvařit, v nás vyvolává pocit nevýslovné bezmoci.
V dřívějších dobách bývalo běžným zvykem, že novopečenou matku rodina položila do „kouta,“ s novorozencem v náručí, kde oba, přesně 6 týdnů, směli v klidu odpočívat. Kout byl navíc zakryt tzv. koutnicí, závěsem, který chránil koutek od hluku, nemocí, udržoval teplo. Koutnice byly často umělecky zdobeny, mnohdy vyobrazovaly červenou výšivku, která odvracela zlé síly. Za koutnicí pak býval také kříž, sekera, bylinky, toť vše mělo ochránit novopečenou matku a její dítě. Během šesti týdnů se za koutnicí střídaly pouze ženské členky domácnosti, sousedky, muži zde neměli přístup, byť by se jednalo o chlapce, starší děti novopečené matky. Během této doby žena kojila, odpočívala, spala, přijímala ženské návštěvy, které jí nosily jídlo, neboť ona sama vstávat nemohla. Prakticky se jednalo o jediné období, kdy si žena jakž takž odpočinula, dosyta se najedla. Srovnám-li s dnešní dobou, kdy těsně po porodu zůstává matka sama doma s dítětem, mnohdy i se staršími dětmi, je téměř nemožné, aby skloubila své vlastní potřeby s potřebami miminka, zbytku rodiny. Navíc, mnohé ženy po porodu usilovně pracují.
V současné době se objevují nabídky poporodních dul, které novopečené mamince uklidí, uvaří, postarají se o zbylé členy domácnosti. Stále si však myslím, že pokud žena porodí, tuto pomoc by měli automaticky nabídnout všichni příbuzní. Ženy přeci v dnešní době nerodí jako na běžícím páse a tak, i kdyby se do rodiny narodilo každý rok jedno dítko, novopečená matka si zaslouží, aby se u ní pomoc v průběhu pár týdnů střídala. Je pravdou, že komunistický režim nebyl zastáncem kojení, naše matky kojily průměrně měsíc, dva, pak dítě převelely na dostupný Sunar. Někdy i brzy po porodu střídaly kojení s umělým mlékem, kdy druhá možnost převažovala, zvláště pak v noci. Mnohé babičky si proto neuvědomují, jak náročným procesem kojení je. Vždyť dítko živené výhradně mateřským mlékem, jenž prospí celou noc, bez jediného probuzení, je více méně zázrak.
Brzy po porodu tělo matky regeneruje, nabírá sílu, denně vyrábí několik desítek mililitrů mléka, čistí se, vyrovnává spánkový deficit, hormonální změny. A v prvé řadě se potřebuje najíst. Sama si pamatuji, jak druhý den po porodu přicházely návaly vlčího hladu. Za nic jsem nebyla vděčnější, než za misku teplé kuřecí polévky, jablečný závin, porci večeře, která na mě čekala, abych si ji večer s chutí dala, u dítěte, v posteli, nemusela nikam odbíhat, vařit.
Jak vyživit novopečenou maminku
Tuk tvoří zhruba 50 % energetické hodnoty mateřského mléka, jídelníček proto na tucích nešiďme. Ráno se výtečně hodí plnotučná tvarohová pomazánka s žitným kváskovým pečivem a malou miskou nastrouhané mrkve, kterou doplníme pár kapkami lněného či olivového oleje. Pochodíme také s teplou jahelnou či ovesnou kaši s nastrouhaným jablkem a tvarohem. Má-li maminka ráda, lze servírovat misku teplého vývaru, například s pohankou, hodinu po polévce pak nachystat snídani. Jsme-li tvořiví, vyzkoušejme kapří polévku na podporu laktace, koi-koku. Během dopoledne mysleme na svačinu, může se jednat o kousek ovoce, jogurt, zdravý moučník, sama upřednostňuji jablečný jáhelník, jež je velmi jednoduchý a příjemně zasytí.
Rovněž se zaměřme na pitný režim, vlažný bylinný čaj pro kojící matky, čistá pramenitá voda bez bublin, rooibos, který jemně doplní železité ztráty. Ten lze uchystat s melasou a citrónem. Výše jsem zmínila polévku, i ta výborně zavodní. Přinesete-li tedy ženě po porodu hrnec kuřecího vývaru, s hlubokým díkem se s vámi rozloučí.
Volíme-li přílohy k obědu, vyjměme z nich knedlíky, bílé těstoviny, rýži ve varných sáčcích. Namísto toho upřednostněme jáhly, pohanku, brambor, batát, quinou, amarant, bio rýži basmati (v té klasické, konvenčně pěstované, bývá často detekován arsen), červenou čočku. Ta je velmi lehce stravitelná, prakticky nenadýmá. Umíme-li pracovat se slzovkou, připravme i tu, například v kombinaci s rýží. Přílohu doplňme o kvalitní druhy masa, jako je rybí, drůbeží, hovězí. Jedná-li se o vegetariánsky zaměřenou maminku, maso nahraďme vejcem či sýrem. Oběd by pak mohl vypadat následovně: dušená bio rýže basmati se slzovkou, mrkví, petrželí a parmazánem.
Svačinkami se netrapme, bude-li mít novopečená matka přístup ke kvalitním mléčným výrobkům, pokud možno bez cukru, ovoci, zdravému pečivu, zmínili jsme žitné kváskové, je to zcela dostačující. Je-li čas navíc a chceme-li udělat radost, upečme právě jahelník či pohankovou bábovku. Mysleme také na další členy rodiny, přineseme-li jídlo pouze matce, kdy doma pak další děti a manžel, nemá to příliš smyslu.
Dopřejme mamince klid, odpočatá maminka umí být starostlivá a něžná. A jak říká Marek Herman, uznávaný český psycholog: Z dítěte se stane dobrý člověk, když má spokojenou a milovanou mámu. Tatínci, buďte tedy i vy k ženě chápaví a něžní!!!
 
 
 
článek Období šestinedělí je možná nejzranitelnějším obdobím ženy najdete na celostnimedicina.cz