O zdraví - Nejúčinnější protistresové techniky pracují s dechem a pohybem (rozhovor s Liborem Mattušem)



O léčivých účincích záměrně vyvolaného stresu (např. vystavení se chladu) jsme si s Liborem Mattušem už na Celostní medicíně povídali. Většina z nás se ale potýká se stresem, který zdravý není, přerůstá nám přes hlavu a ničí nás. Snižuje imunitu, kvalitu spánku a dobrou náladu. Zhoršuje trávící procesy, rozmnožovací funkce a paměť. Kde je ale ona hranice mezi „dobrým a „špatným“ stresem? A jak se tomu „špatnému“ stresu bránit? Libor, mající velmi hluboké znalosti o stres managementu, o kterém sám přednáší, říká: „Vtip je v tom, že stres je dnes psychologický, ale jeho podstata zůstala fyziologická.“
 
Libore, jak vlastně chápat stres?
„Stres můžeme rozdělit na několik dvojic:
 
První dvojicí je stres fyzický a psychologický. Cvičení ve fitku nebo běh je pro organismus forma stresu, zátěže, se kterou musí vyrovnat. Pokud ho dobře dávkujeme, má na nás velmi pozitivní účinky. K stresu fyzickému jde do dvojky stres psychologický. Ten známe všichni dobře.
 
Stres je dlouhodobý nebo krátkodobý. Dlouhodobý stres je v těle spojen s hormonem kortizolem a krátkodobý s adrenalinem. Oba mají své velmi důležité funkce, ale všichni víme, že by jeho míra neměla překročit jisté hranice. Pak se stává naším strašákem.
 
Hodně funkční je také rozdělení stresu na „eustres“ a „distres“. Menší míra stresu funguje jako pedál s plynem. Spousta lidí vlastně bez deadlinů a mírných hrozeb při nesplnění úkolu funguje mnohem lépe, než bez nich. Pozitivní eustres nám pomáhá se lépe koncentrovat na cíl a jednat efektivně a proaktivně. U distresu nás velikost nebo časová omezení úkolu spíše děsí, než motivují. Na seminářích stres managementu říkám, že „jediný rozdíl mezi lékem a jedem je dávka.“
 
Většina lidí chápe stres jako něco negativního. Jsou, Libore, situace, kdy pro nás stres může být i prospěšný?
„Jak jsem říkal v závěru předcházející otázky, je to o dávkování. Stres je pro náš biosystém nezbytný. Ať už z hlediska dlouhodobého vývoje rodu „homo sapiens“ (v stovkách tisíců let) nebo krátkodobého (osobního rozvoje jednotlivce).
 
V rozhovoru o otužování a Wim Hof metodě, který jsi se mnou dělal, Jirko, jsme se bavili o příznivých účincích stresoru jménem „chlad“ na lidský organismus a psychiku. Celkově, z úhlu pohledu těla, zdraví a síly se pozitivním účinkům moderovaného stresu říká „hormeze“ (hormetická stresová reakce). Jde o to, že když mám menší míru biologického stresu (studená sprcha, cvičení nebo třeba půst), tak se tělo začne „bránit“ vylučováním látek, které mají velmi pozitivní účinky na organismus.
 
„Stresovat“ organismus pomocí nízké teploty, fyzické námahy nebo krátkodobého odepření jídla je jedna z nejlepších věcí, co pro svou rodinu, kolegy, šéfa, děti… prostě pro své okolí můžete udělat. Proč? Protože Vám to biologicky pomůže být na cestě za „nejlepší verzí sebe sama“. Tento správně dávkovaný, biologický stres je základ naší akceschopnosti v jakémkoliv ohledu. Vysvětlení, co všechno se v těle u hormeze v těchto případech děje, je na další dvě hodiny, takže to stopnu tady. J“  
 
Ty se zabýváš přímo stres managementem. Prozradíš nám o tom víc?
„Ke stres managementu přistupuji skrz tělo a jeho biochemii: Všechny naše myšlenky, strachy, a emocionální stavy jsou totiž silně svázané s aktuálním stavem fyzického těla. Psychika je ovládána mozkem, nervy a z úhlu pohledu čínské medicíny i vnitřními orgány. To jsou všechno části našeho těla. Základním nástrojem stres managementu, z mého úhlu pohledu, je dech.
 
Na mých kurzech využívám málo situačních nácviků, a když, tak v souvislosti s jistým dechovým vzorcem. Zkuste například dýchat se silnými a plnými nádechy a uvolněnými, slabými výdechy. Dech nepřerušujte, jeďte nádech a výdech cyklicky za sebou. Pak zkuste cvičnému partnerovi říct něco „od plic“. Třeba: „Jak to, že jsi včera neumyl/a nádobí?!?“ Snažte se do té věty dostat silné emoce. V druhém kole změňte dechový vzorec a dýchejte s pauzami mezi nádechem a výdechem a zdůrazňujte dlouhý táhlý výdech. Pak na cvičného partnera opět „vyjeďte“. Do své vytýkací věty zkuste dát maximum emocí, ať cítí, že jste naštvaní… Na mých kurzech dělám toto cvičení se skupinou hned na úvod. Po druhém kole se ptám „nadávající“ účastnice: „Proč jsi mu nevynadala, jako v prvním kole? Zníte spíš jako zenový mistr, než jako nazlobená partnerka…“ „Nešlo to,“ bývá častá odpověď. ;) Stačí nádech. Pauza. Výdech. Pauza. Naše reakce v dané situaci se od základu změní.“
 
Minimalizovat škodlivý druh stresu, můžeme tedy pomocí dýchání. Jsou ještě další způsoby?
„Na každodenní bázi doporučuji se věnovat právě svému dechu. Ráno a večer naplno, ve formě krátké meditace nebo určitého dechového cvičení. Nádech. Pauza. Výdech. Pauza. Nemusí to být složitější, než tento vzorec. Stačí 3 - 5 minut.
 
Když máte jednou za čas na to prostor, 10 – 20 minut nerušené koncentrace na dechový vzorech je skvělé. Přes den se občas zastavte a přeneste pozornost na dech. Vaše zdraví, psychika i okolí vám za to poděkuje.
 
Z dalších metod bych jmenoval intenzivnější otužování či Wim Hof dechovou techniku. Mají skvělé účinky na regulaci stresu. Věnujte se jim správným způsobem 2-4x týdně a uvidíte velký rozdíl v hladinách stresu i úrovni celkové energie.“
 
Libore, děkuji za náš už druhý rozhovor a těším se zase někdy příště.
 
Webová stránka Libora Mattuše http://libormattus.cz/
 
Celková nabídka přípravků na stres a nervozitu, knih o osobním rozvoji.
článek Nejúčinnější protistresové techniky pracují s dechem a pohybem (rozhovor s Liborem Mattušem) najdete na celostnimedicina.cz