O zdraví - Lži o zdraví – Hubení tlouštíci



Nakolik užitečné jsou pro nás klasifikační kategorie typu „nadváha“ a „obezita“, pokud se snažíme předpovědět riziko nemoci?
Když jde o to, určit, zda máme zvýšené riziko vzniku onemocnění spojených s obezitou, pak záleží především na tom, kde přesně máme uložené svoje tukové zásoby.
Položíme si několik zásadních otázek. Je štíhlá postava to nejlepší? Je možné být „tlustý a přitom zdravý“? A dojdeme k několika překvapujícím odpovědím.
 
V posledních dvou kapitolách jsme se zabývali různými mýty okolo stravy a fyzické aktivity a některá taková tvrzení jsme snad uvedli na pravou míru. Přesně v duchu úsloví „to nejlepší nakonec“ je zde ještě další dimenze této debaty, kterou jsme si až do této chvíle nechávali schovanou v rukávu.
 
Dosud jsme se natolik ponořili do aspirace na „ideální“ tělesnou váhu, že nám ušlo cosi velmi podstatného. Příliš jsme se nechali strhnout myšlenkou, že jediné, na čem záleží, jsou počty kalorií a kilogramů. Když jsou naše čísla v pořádku, tak jsme šťastní, a když ne, tak nám zkazí celý den. Zásadní chybou tohoto typu myšlení je to, že zaměňuje dva podobné pojmy – „ideální tělesnou váhu“ a „ideální postavu“. Když jde o naši hmotnost, pak čísla na displeji osobní váhy rozhodně nejsou tím nejdůležitějším. Pojďme se tedy pokusit zpochybnit nezpochybnitelné a napadnout samotnou ideu, že štíhlé tělo jde vždycky ruku v ruce s krásou a zdravím.
 
Hubení tlouštíci
Každý z nás někoho takového zná. A většina z nás také pociťuje vůči těmto jedincům palčivou žárlivost. Však víte – jsou to ti lidé, kteří mohou sníst, cokoliv se jim zachce, nikdy nesportují, a přesto nepřiberou ani deko. Všichni bychom chtěli mít totéž, co mají oni, ale co že to vlastně je? Příznivé geny? Rychlý metabolismus? Dar od Boha? Ať už je to cokoliv, chceme to mít taky.
 
Jenže co kdybychom vám řekli, že takoví lidé možná nemají zase tak velké štěstí, jak to na první pohled vypadá. Co když je jejich nezdolné tělo tikající časovanou bombou, která jim nedá žádnou výstrahu, dokud nebude na záchranu příliš pozdě? Třebaže to při vnějším pohledu není patrné, je docela dobře možné, že jejich vnitřní orgány jsou prorostlé útrobním tukem, který zaplavuje organismus škodlivými chemikáliemi. Vítejte u fenoménu zvaného hubená obezita.
 
Profesor Jimmy Bell pracuje na Královské univerzitě v Londýně a specializuje se na molekulární snímkování. S využitím magnetické rezonance provádí trojrozměrné skeny lidského těla, které ukazují, jaké je rozložení tělesného tuku. Při svých výzkumech zjistil, že 14% mužů a 12% žen, u nichž byla podle BMI klasifikována „zdravá“ váha, mělo významný nadbytek viscerálního tuku, který jim nevědomky přinášel riziko vzniku nemocí spojovaných s obezitou. A koho myslíte, že ve skupině „vyzáblých tlouštíků“ najdeme nejčastěji? Profesionální modely a modelky. Jeho z nejvyšších rizik nadměrného hromadění útrobního tuku mají rovněž lidé, kteří ve snaze zhubnout drželi v minulosti módní diety.
 
Jestliže máte dostatek peněz, je zde ještě jiný způsob, jak dosáhnout takzvaně „dokonalého těla“, a to je chirurgické odstranění tukových zásob. Americká asociace plastických chirurgů udává, že v letech 2010 bylo ve Spojených státech provedeno 203 000 liposukcí, které nyní představují 4. nejčastější kosmetický zákrok v USA. Liposukce ovšem odstraňuje tuk pouze z podkožní vrstvy. Nebezpečný viscerální tuk tedy zůstává nedotčen i se všemi riziky, která představuje. Podstupte tuto proceduru v dobré víře, že se tak zbavíte obezity a s ní spojeného zdravotního rizika, a budete v šoku. Ve skutečnosti dokonce existují hypotézy, které připouštějí, že podkožní vrstva tuku naopak představuje určitou ochranu proti nadbytečnému útrobnímu tuku.
 
 
Ukázka z knihy Lži o zdraví – Jak dosáhnout výjimečného zdraví.
článek Lži o zdraví – Hubení tlouštíci najdete na celostnimedicina.cz