O zdraví - Lactobacillus bulgaricus



Lactobacillus bulgaricus patří mezi probiotika neboli tzv. “přátelské” bakterie. Probiotika upravují pozitivně střevní mikroflóru, také brání přemnožení škodlivých bakterií. Pomáhají při vyléčení průjmů, jako prevence při cestách do ciziny či pomáhají zlepšit stav střevní mikroflóry po léčbě antibiotiky. Celkově mohou zlepšovat imunitu. Je rostlinného původu (získává se pouze z rostlin vyskytujících se na území Bulharska).
Lactobacillus Bulgaricus byl pojmenován po bulharském lékaři Stamenu Grigorovi, který tuto bakterii poprvé v roce 1905 identifikoval. Nicméně pojmenování se dá vztáhnout i k výskytu těchto bakterií v některých druzích bulharských jogurtů. Rovněž je ale i obsahují některé druhy švýcarského sýra. V obou případech se používá pro jejich výrobu. Dnes se ovšem už prosazuje spíše pojmenování Lactobacillus delbrueckii.
 
Jedná se o grampozitivní bakterii ve tvaru tyčinky. Produkuje kyselinu mléčnou, která se používá pro konzervaci potravin (tedy i mléčných výrobků) chemickou cestou. Jinak ovšem kyselina mléčná nemá s mlékem nic společného.
 
Je řazena mezi symbiotické bakterie (rozmnožuje se v symbióze s jinou bakterií, Streptococcus thermophilus). Pomáhá s příjmem potřebných živin a brání působení tělu nepřátelských mikrobů či bakterií. Je součástí mikroflóry, která (pokud je dobře udržovaná) a tím právě pomáhá zabraňovat vstupu nežádoucích zdrojů infekce. L. Bulgaricus produkuje látku, kyselinu D-mléčnou, která má podle některých odborníků antimikrobní, antialergické, antioxidační a další příznivé účinky.
 
Rovněž se uvádí, že brání přilnutí bakterií na stěnu střeva a tím pomáhá snižovat pravděpodobnost rozvoje infekce. L. Bulgaricus patří také mezi velmi odolné druhy probiotik. Při cestě trávicím traktem dokáže obstát v kyselém prostředí žaludku a odolá i působení žlučových solí z dvanáctníku.
 
Jako zajímavost lze uvést, že slavný biolog ruského původu Ilja Mečnikov, působící na začátku 20. století v Pasteurově ústavu v Paříži, zkoumal souvislost mezi dobou života obyvatel jihovýchodní Evropy (a tedy i Bulharska) a konzumací kyselých (dnes se říká acidofilních) mléčných výrobků a jogurtů. Obyvatelé této oblasti žili déle než v jiných částech Evropy. Mečnikov to právě přisuzoval konzumaci produktů z mléka, které jsou konzervovány (proces fermentace) bakteriemi (i bakterií Lactobacillus bulgaricus), které produkují kyselinu mléčnou. Na základě zkoumání došel k závěru, že přítomnost bakterií produkujících kyselinu mléčnou ve střevě zvyšuje kyselost prostředí a snižuje růst proteolytických bakterií produkujících toxiny. Tím může dojít ke zlepšení kvality života a jeho prodloužení. Dá se říci, že Mečnikov (nositel Nobelovy ceny z roku 1908) společně s dalšími vědci založil dnešní oblibu bifidogenních potravin.
 
Celková nabídka přípravků obsahující Lactobacillus bulgaricus.
článek Lactobacillus bulgaricus najdete na celostnimedicina.cz