O zdraví - Když máte na někoho hněv, nereagujte hned



Emoce obecně není dobré potlačovat. Těm negativním je pro nás výhodné předcházet, protože jsou pro tělo zátěží a berou nám energii. Ale jsme lidé. Emoce jako vztek nebo hněv občas máme. I když se můžeme sebevíce snažit na sobě pracovat, čas od času nás někdo vytočí. A tady stojí za to se zamyslet, zda naše – často dosti primitivní a instinktivní reakce – nám stojí i za následky, které svým jednáním můžeme způsobit…
Neroztáčejte spirálu hněvu, utněte ji
Zenová moudrost z knihy Věci, které uvidíte, jen když zpomalíte, od H. Sunima zní: „Když vás někdo častuje nadávkami, zůstaňte třicet sekund klidní a soustředění. A tím to pro vás skončí. Pokud se ale budete bránit a vyptávat se stylem: „O co vám jde?“, budete s tím nešťastným člověkem muset strávit více času“. To je první pravidlo: Nenechat se vtáhnout do pokleslé reality Vám nepříjemného člověka (i když to ve vás křičí, že na takovou nespravedlnost přeci musíte hned reagovat). Lepší je neodpovídat na hrubost hrubostí.
 
Nechte to být. Alespoň do rána
Toto se mi opakovaně v životě osvědčilo, když jsem měl na někoho vztek, chtěl jsem mu hned psát, ale prostě jsem to nakonec neudělal. Za den, za dva pak už situace rozhodně nevypadala tak naléhavě. Dnes už jednou citovaný učitel zen-budhismu H. Sunim říká: „Když slyšíte něco, z čeho se vám vzteky vaří krev, nereagujte hned bez rozmyslu tím, že napíšete textovou zprávu nebo email. Moudrý člověk se na to vyspí. Okamžitá emocionální reakce vede k výsledku, kterého pak litujeme.“
 
Někdy to čas vyřeší za vás
Před pár lety jeden člověk, který se dal nazvat mým nadřízeným, dělal občas chyby a ke své práci přistupoval ležérně. Nebylo to úplně příjemné, ale zároveň ty chyby nebyly nijak zásadní, život někoho ohrožující atp. Trochu jsem se musel ovládat, ale přišlo mi správné, nestěžovat si na něj na „nejvyšších postech“. Po pár měsících byl odvolán. Rád si tento příběh připomínám. Z dlouhodobého hlediska je pro nás někdy nejlepší ne-reagovat. Vycítit, co ovlivnit můžeme, a co za nás vyřeší život sám.
Vůbec nejničivější je, podle ruského vědce a léčitele S. N. Lazareva, hněv, který obracíme k celým skupinám. Nesnášet např. všechny politiky, celé vedení podniku, určitý národ nebo jako celek určité náboženství se nám může vrátit zpět a negativně podepsat na zdraví mnohem více, než hněv vyslaný pouze na jednoho člověka.
 
Nasměrujme hněv správným směrem
Tento článek byl o tom, jak si neničit hněvem mezilidské vztahy. Ale sám o sobě hněv není tou úplně nejhorší emocí – například podle Eshter a Jerry Hicks patří hněv na jimi sestavené emocionální stupnici na 17. místo (z 22). Hněv je například lepší než deprese, lepší než bezmoc, lepší než zoufalství, lepší než apatie nebo pasivní nespokojenost.
 
Pozitivum hněvu je jeho energie. Hněv může být transformativní. Proto je tak dobré nereagovat tupě hned, ale využít energii hněvu na něco „prospěšného“. Já jsem se například naučil lidem, kteří mě „štvou“, děkovat za to, že mi ukazují, jak se sám k druhým lidem nemám chovat. V ideálním případě nás pak hněv může vyburcovat k akci. Osobnostní proměně. Ještě většímu úsilí v práci na sobě samém. K tomu, nenechat se příště vytočit člověkem, který za to vůbec nestojí.
článek Když máte na někoho hněv, nereagujte hned najdete na celostnimedicina.cz