O zdraví - Jíme-li nesmyslné potraviny, není divu, že jsme již ve 30 letech nemocní



Svého kamaráda jsem neviděla zhruba pět let. Mezitím zestárnul, výrazně přibral, zešedivěl, kdy ve svých 30 letech vypadal o dobrých 15 let starší. Pohodář, vegetarián, člověk se silnými duchovními základy, tak jsem jej celý život znala. Před pár dny mi od něj přišla velmi naléhavá zpráva, která poukazovala na vysokou hladinu LDL cholesterolu, triglyceridů v krvi, špatné jaterní funkce. K tomu při výšce 175 cm, váží rovných 105 kilo.
 
Během našeho rozhovoru jsme zabrousili, mimo jiné, také ke stravě, kterou vyplňovaly supermarketové snídaně v podobě kvanta bílého pečiva a pultového salátu se sýrem či majonézou. Nedílnou součástí pak byla vždy voda s hojným množstvím cukrového sirupu. Tento trend pokračoval až do oběda, který utvářela běžná hospodská strava, více méně vegetariánského typu. To znamená, minimum bílkovin, nadbytek sacharidů, velmi často vysokého glykemického indexu, neboť v průměrném stravovacím provoze nemůžeme počítat s tím, že bychom si objednali zdravější přílohy typu jáhly, pohanka, quinoa, batát, ječné kroupy, amarant, rýže Natural, brambor vařený ve slupce. Tu a tam se v nabídce mihnou také luštěniny, často však servírovány společně s uzeninou, což však nelahodí vegetariánskému pojetí. Jeho obědy tedy vyplňovaly nejčastěji těstoviny, houskový knedlík, brambory, bílá ohlazená rýže, občas také hranolky, gnocchi. Odpoledne, během cesty domů, dojedl druhou porci majonézového salátu ve společnosti bílého tukového rohlíku. A odpoledne, jelikož hladina krevního cukru byla jako na houpačce, onen výkyv glykémie kompenzoval sladkostmi, křupkami, brambůrky, večer pak navíc i pivem. Poslední jídlo dne v podobě dalšího pečiva pak celou situaci opět jen zhoršilo. Celý den tedy převážně vyplňovaly sacharidy vysokého glykemického indexu, nasycené mastné kyseliny, minimum bílkoviny. Ráno se budíval hladový, lačnící po dalším pečivu, sladkostech, nejrůznějších oplatcích, sušenkách a dortících.
 
Můj kamarád necvičí, v dobrém slova smyslu je spokojený méďa, jednoduše si dopřeje, nicméně, jak dlouho si lze takto dopřávat, než člověk konečně prozře a pochopí? Je-li náš jídelníček jakkoli podhodnocený, to znamená, chybí v něm cenné složky potravy, jako je dostatek kvalitních polysacharidů, bílkovin, protizánětlivého tuku, vitamínů, minerálů, stopových prvků, balastní složky v podobě vlákniny, enzymů, antioxidantů a samozřejmě také vody, z dlouhodobějšího hlediska dochází k deficitu, který se zcela jistě, brzy někde projeví. Ať už na těle či duši. Jak se jen obyčejný deficit hořčíku dovede na těle velmi hrubě podepsat. Nedostatek železa (stejně též jeho nadbytek), vitamínů skupiny B. Minimum vody, vlákniny, skutečného jídlo.
 
Neuvážená konzumace fruktózy
Ptala jsem se na ovoce, jehož základním cukrem bývá často fruktóza v kombinaci s glukózou. A právě ona fruktóza, je-li jí nadbytek, dokáže nepříznivě ovlivnit hladinu kapének volného tuku v krvi, tedy triglyceridů. Představme si kuřecí vývar, který jsme nechali přes noc odpočívat v chladu. Ráno se na něm ukáže hutná tučná krusta. A nyní si představme naši krev. I tu někdo odebere, aby ji nechal několik hodin v klidu odpočívat. Jsou-li naše triglyceridy zvýšeny, ampulka se vzorkem bude za pár hodin doslova zašpuntována podobnou krustou, jako náš vývar. Velmi často pak dochází ke zpomalenému proudění krve, zvýšení její srážlivosti, ke vzniku inzulínové rezistence. Pokud člověk ustrne, není schopen situaci rozumně řešit, stává se rovněž diabetikem II. typu, s možnými pozdními komplikacemi, nadváhou, která se mezitím stočila v obezitu, se stále vyšší a vyšší hladinou cholesterolu a triglyceridů, kardiovaskulárními poruchami, vedoucími docela dobře k infarktu a jiné. K tomu se mohou přidat taktéž i poruchy imunity, ať už banální nachlazení, ale také autoimunitní neduhy či onkologický problém.
 
Můj kamarád nejedl zeleninu, nicméně ovoce, jakožto protěžovaný zdroj vitamínů a minerálů, konzumoval ve velkém. V přiměřeném množství je ovoce lékem, pokud to však přeženeme, ať už se šťávami, smoothies či častými ovocnými saláty, můžeme si zadělat na podobný problém. Nechci opomenout ani velmi módní, rádoby zdravé sladidlo agáve, získávané ze šťávy sukulentů, které po svém zpracování obsahuje až 80 % čisté fruktózy. Výhoda fruktózy je pouze jedna, a to velmi nízký glykemický index, přiřazený zhruba hodnotě 15. Tento benefit však vnímejme jen jako pozlátko. Negativa totiž mnohonásobně převažují.
 
Chceme-li situaci uchopit za správný konec
Samozřejmě, oněch faktorů, které mohou tuto problematiku ještě více umocnit, existuje spousta, na jedné straně stojí stres, genetická zátěž, na straně druhé pak nemoci poruchového aparátu. Nicméně, vždy existuje nějaká cesta, východisko, možnost, jak se vymanit z bludného kruhu nesprávných návyků. Možnost, jak se uzdravit!!!
 
Jak tedy učinit krok stranou a vyjít z bludného kruhu neduhů?
Kupovat základní, citlivě pěstované potraviny, které si zachovaly svůj životodárný základ, ať už se jedná o celozrnné potraviny, jako jsou žito, špalda, jáhly, pohanka, bezpluchý oves, ječné kroupy, celozrnná rýže, amarant, quinoa, brambory ve slupce, batát, opomíjené luštěniny, kvalitní mléčné výrobky, domácí vejce, kvalitní maso (v případě klasického stravování).
Zaměřit se více méně na sezónní, lokální potraviny, které servírujeme začerstva, vařené, dušené, pečené, vyhýbáme se technologické úpravě smažení.
Stravu uzpůsobit nízkému glykemickému indexu, s odpovídajícím množstvím vlákniny, vitamínů (při vyšší hladině LDL cholesterolu pak pohlídat zejména vitamín C), minerálů, omega 3 a 6 NMK, ve vyváženém množství a poměru.
Vyhýbat se vysoce průmyslově opracovaným potravinám, nadbytku rafinovaného cukru, výrobkům z ohlazené bílé mouky, sóji, potravinám, které si naši energii nezaslouží, jako je například zmiňované agáve, rýžové výrobky, rýžové chleby.
Přirozeně zařadit více čerstvé či dušené zeleniny, jednu až dvě porce ovoce denně.
Jídlo si chystat, nespoléhat na okolní, často velmi nevěrohodné zdroje.
Jídelníček uzpůsobit životnímu rytmu, výrazně jej nepodhodnocovat, nepřejídat se.
Udržet si stabilní váhu, hladinu cukru, odpovídající centimetry v oblasti pasu, čímž předejdeme ukládání nebezpečného viscerálního tuku.
Dodržovat odpovídající pitný režim, který založíme na čisté neperlivé vodě, bylinkových čajích k podpoře jaterních funkcí, pravidelně provádět nenásilné jednoduché očisty, zcela vyloučit alkohol.
Eliminovat stres, dostatečně spát, odpočívat, cvičit, utužovat harmonické, vyrovnané vztahy, smysluplně využívat jak volný, tak pracovní čas.
 
Albert Einstein jednou řekl: „Nic nebude lidskému zdraví prospěšnější a nic nezvýší šance na zachování života na Zemi více než přechod na vegetariánskou stravu.“ V tomto etickém způsobu života nevidím sebemenší problém, jídelníček může být velice pestrý, lahodný, oplývající živinami a zdravím. Jen je třeba rozumně poskládat, vyloučím-li maso, ještě stále mi přeci zbývají sýry, jogurty, tvaroh a mléko, vejce. A samozřejmě také luštěniny, ovesné vločky, quinoa, amarant, ořechy, semínka, jakožto další velmi cenné zdroje esenciálních aminokyselin. Netřeba pak jídelníček stavět na přemíře nesmyslných sacharidových potravin, které nám tak snáze berou cennou životní energii.
 
Celková nabídka zdravé výživy.
článek Jíme-li nesmyslné potraviny, není divu, že jsme již ve 30 letech nemocní najdete na celostnimedicina.cz