O zdraví - Homocystein, ateroskleróza a smrt



Je opravdu Homocystein takovým strašákem pro naše srdce a cévy? Výzkumníci předkládají souvislost hladiny homocysteinu s rozvojem skloňované aterosklerózy. Pojďme si v těch pojmech udělat jasno.
Homocystein je…
Homocystein je aminokyselina, tedy jedna molekula bílkovin, která vzniká v každé naší buňce při metabolizaci jiné aminokyseliny - methioninu. Jinými slovy, homocystein v našem těle vzniká a vznikat vždy bude.
 
Problematická je jeho vyšší hladina, která je právě spojována s riziky aterosklerózy a nárůstu civilizačních chorob srdce a cév.
 
Aterosklerotické pláty
Aterosklerózu si nejčastěji překládáme, jako ucpávání cév. To je však až nejfatálnější projev tohoto onemocnění.
 
Aterosklerotické pláty znamenají postupné ukládání látek, nejčastěji tukové povahy, uvnitř našich cév. Cévy doslova zevnitř zarůstají, čímž se snižuje jejich vnitřní průsvit. Vnitřní průměr aterosklerózou zúžené cévy může být klidně poloviční a naše tělo stále stav bez projevů nemoci zvládá.
 
Krevní sraženina
Stejně jako se snadno poraní naše pokožka, tak i naše cévy v těle trpí na poranění. Jemné mikrotrhlinky souvisí se zhoršením pružnosti našich cév. Opět bychom to mohli přirovnat k oslabené pokožce.
 
Naše krev okamžitě začne poranění v cévě záplatovat krevním srážením. To je stále správně. Fatální stav nastane v momentě, kdy se krevní sraženina dostane do místa aterosklerotického zúžení cévy, kde vlivem zúžení cévu ucpe. Ucpání dané cévy znamená konec kyslíku pro danou část orgánu, který céva vyživuje.
 
Další nepříznivý průběh pro naše tělo už všichni známe. Postihne-li krevní sraženina mozek, hovoříme o cévní mozkové příhodě, tedy mozkové mrtvici. Je-li postiženo srdce, jde o srdeční infarkt.
 
Zpět k homocysteinu
Je homocystein viníkem toho všeho?
Je trvalé držení jeho hladiny na uzdě zárukou, že nás uvedené metly moderní společnosti nepostihnou?
 
Někteří odborníci tomu skálopevně věří. Názor si na to budeme muset udělat sami. Neuvěřitelná je nicméně jednoduchost, jak tomu můžeme předcházet.
 
„Jen“ vitamíny a je to?
Na čem se odborníci u kontroverzního homocysteinu shodují, je způsob, jak jej držet pod kontrolou. Je k tomu potřeba „jen“ dostatek vitamínů. Konkrétně vitamínu B6, kyseliny listové a vitamínu B12.
 
U užívání těchto 3 vitamínů, tak najdeme u odborných kapacit plnou shodu. Ostatně tvrdit, že vitamíny skupiny B nejsou pro naše tělo potřeba by bylo pro daného odborníka doslova odbornou oprátkou jeho důvěryhodnosti. Uvedené 3 vitamíny potřebuje každá naše buňka, ať jsme batole, nebo lámeme rekordy v dlouhověkosti.
 
Takže strava bohatá na B6, listovou a B12?
V každém případě ano. Tyto vitamíny patří mezi vitamíny rozpustné ve vodě. Znamená to, že je potřebujeme přijímat pravidelně, ideálně každý den. Stejně tak je nepravděpodobné, že se jimi předávkujeme – přebytky tělo každý den bez problému vyloučí močí.
 
Stačí běžná strava?
Máme-li však být v tématu kompletní, musíme sáhnout i do alarmujícího volání našich agronomů, kteří důrazně upozorňují, že naše půda je vyčerpaná, neobsahuje dostatek přírodních živin a umělá hnojiva v kombinaci s pesticidy bohužel stav nezlepšují. Z tohoto pohledu tedy musíme být k běžně prodávaným průmyslově zpracovaným potravinám skeptičtí.
 
Jak dostat do těla B6, listovou a B12?
Chceme-li mít jistotu, budeme si muset u naší stravy ověřovat její kvalitu. Volit takové producenty potravin, kterým důvěřujeme a u nichž jsme si jisti nutriční hodnotou kupovaných potravin.
 
Lze užívat tyto vitamíny v tobolkách?
Ano. Může nám to poskytnou jistotu, že příjem uvedených vitamínů máme pro každý den zajištěn.
 
Kyselina listová
Pokud se náš jídelníček nepyšní každodenní konzumací čerstvé zeleniny, tak chybujeme v nutné každodenní dodávce kyseliny listové. Důležitý je vědecky potvrzený fakt, že k tomu všemu má každý z nás geneticky danou schopnost využít kyselinu listovou ze stravy. Tyto závěry jsou již řadu let známy, ale mluví se o nich jen minimálně. Přitom jsou naprosto alarmující. Někteří z nás mohou být schopni využít jen polovinu přijaté kyseliny listové. V dobách lovců a sběračů to jistě nebyl problém, ale v dnešní průmyslově a tepelně zpracovávané potravě tak může naše tělo chřadnout nedostatkem kyseliny listové.
Vitamín B6
Pokud je naše strava bohatá na průmyslově zpracované potraviny, polotovary atd., nemusíme si být jisti ani dostatkem vitamínu B6.
Vitamín B12
A ctíme-li pouze rostlinou stravu, musíme si přiznat, že nám může chybět vitamín B12.
 
Doporučujeme přípravek Homocystein Activ od Natural Medicaments.
článek Homocystein, ateroskleróza a smrt najdete na celostnimedicina.cz