O zdraví - Glycin



Glycin (Gly, G) je aminokyselina, která se řadí mezi aminokyseliny s nepolárním postranním řetězcem. Působí jako inhibiční přenašeč v centrálním nervovém systému, hlavně v míše, mozkovém kmeni a v sítnici. Na postsynaptické membráně neuronu tvoří tzv. glycinové ionotropní receptory. Tyto receptory jsou vlastně vrátní, rozhodují, jaké ionty vstoupí do neuronu. Tudíž se aktivují a následně se otevřou iontové kanály. Těmito kanály vstupují do neuronu chloridové ionty. Dojde k tzv. hyperpolarizaci, kdy je na membráně buňky zvýšeno povrchové napětí. Důsledkem je snížená dráždivost buňky a tzv. inhibiční postsynaptický potenciál (IPSP). To má za následek, že se nepřevede vzruch mezi neurony.
Glycin patří mezi aminokyseliny neesenciální. To znamená, že si je organismus umí vytvořit sám (v tomto případě z jiných aminokyselin serinu a threoninu). Tvoří se z něj i další látky v našem těle jako jsou porfyriny, puriny, glutathion, kreatin. Je tedy tzv. prekurzorem. V našem těle se nachází hlavně v kůži, ve svalovině nebo v pojivové tkáni. Nevyskytuje se nikdy samostatně, vždy je součástí molekul proteinu.
 
Jaké má funkce v organismu?
Napomáhá regulaci hladiny cukru v krvi a využití glukózy. Reguluje syntézu žlučových kyselin a jejich následný vliv na štěpení tuků. Důležitou roli má i při syntéze hemoglobinu a sekreci růstového hormonu. Jak již bylo zmíněno, jednou z látek, která se z něho tvoří, je kreatin. Proto ho často jako součást diety užívají ti, kteří chtějí dosáhnout nárůstu svalové hmoty. Může být užíván jako prevence svalové degenerace. Ve velkém množství je obsažen v kolagenu.
 
Glycin pro svoje univerzální využití v organismu zůstává středem pozornosti vědců. Glycin je pro svou různorodou funkci v organismu předmětem stále probíhajících výzkumů. Některé z nich již ukázaly, že v kombinaci s antipsychotiky může příznivě působit na stavy související s mentálními onemocněními. Jeho využití se předpokládá také jako prevence epileptických záchvatů, při léčbě hyperaktivity, schizofrenie, bipolární poruchy.
 
Nedostatek glycinu je poměrně vzácný. Může se objevit u podvyživených osob, pacientů s rakovinou či AIDS. Nedostatek glycinu je také možný u pacientů s trávicími obtížemi či únavovými stavy. Jako doplněk stravy je často užíván diabetiky, osobami s poruchou paměti, schizofrenií či mozkovou mrtvicí.
 
Glycin je obsažen v řadě potravin - v sójových bobech, špenátu, kapustě, květáku, zelí, fazolích, okurkách a ovoci (zejména kiwi a banán). Maso, ryby (makrela, platýs, tuňák, humr, treska) či sýry (mozzarella) jsou rovněž bohatým zdrojem glycinu.
 
Jako zajímavost na závěr lze zmínit, že poprvé byla tato aminokyselina objevena francouzským chemikem Henrim Bracconotem v roce 1820, kdy byla izolována z želatiny. Vzhledem k tomu, že byla sladké chuti, její objevitel se tehdy domníval, že se jedná o cukr. Pozdější však výzkumy odhalily přítomnost atomů dusíku, které se v cukru nevyskytují. A tak byl pojmenován glycin.
 
Celková nabídka přípravků obsahujících glycin.
článek Glycin najdete na celostnimedicina.cz