O zdraví - Doba "masožroutská"



Člověk není masožravec - člověk je všežravec. A maso by v našem jídelníčku rozhodně nemělo hrát hlavní roli. Mělo by jej zpestřovat, tak, jako tomu bylo kdysi. Naši předkové konzumovali maso svátečně, většinou jednou až dvakrát týdně. Rádi jím také zpestřovali jídelníček při slavnostních chvílích, jakými byly svatba nebo posvícení. Maso byla lahůdka.
V dnešní době je pro nás stejnou samozřejmostí, jako například voda nebo chléb a na našem jídelníčku se objevuje každý den. Jaké jsou jeho plusy? Obsahuje hodně bílkovin, železo i další tělu prospěšné látky. Ale patří také do kategorie potravin, pro něž platí heslo: Všeho s mírou. Maso patří k nejčastějším metabolitům - toxinům vzniklým z nedostatečně nebo špatně strávené potravy.
 
Kdy škodí 
Být vegetarián je v naší společnosti stále ještě mírné tabu. Zato z masa se stal fenomén. Proč nám tolik chutná? S jednou z možných odpovědí přišli vědci z Německa a Ukrajiny. Ti zjistili, že živočišné bílkoviny z masa působí na náš mozek podobně "opojně" jako třeba cukr. Jeho konzumace zvyšuje hladinu serotoninu - a člověk se cítí spokojenější. Pro někoho se tudíž maso může stát stejnou drogou, jako jsou pro jiného cigarety nebo sladkosti.
 
Maso skutečně obsahuje množství blahodárných látek. Skrývá se v něm ovšem také nezanedbatelné množství živočišných tuků, jejichž přemíra organismu rozhodně neprospívá. Nadmíra těchto tuků zvyšuje cholesterol, zatěžuje cévy, srdce, podporuje rozvoj civilizačních chorob. Vyloučit maso z jídelníčku úplně jistě není nutné (pokud netrpíme metabolickou poruchou), ale dávat si jej na talíř každý den rozumné není.
 
Ještě jedno "ale"
Tradiční čínská medicína tvrdí, že lidská tkáň může být stresovaná. Se stresem uvnitř těla, který lze snadno odhalit, se setkáváme i během detoxikace. Psychická zátěž na organismus působí patologicky, poškozuje ho a podporuje hromaděný toxických látek. A škodí jak nám lidem, tak zvířatům. Těm, které jdou na porážku, rozhodně. Rozmach velkochovů způsobil, že se zvířaty není zacházeno, jak by si zasloužila. Před porážkou většina z nich zažívá pocity hrůzy a zoufalství. To se odráží na kvalitě masa. Nadměrný stres způsobí, že je organismus zvířete zaplaven adrenalinem a dochází k prudkým biochemickým změnám.
 
Výsledkem je stresovaná tkáň s velkou toxickou zátěží. Toxiny v tělech mrtvých zvířat zůstávají.
Po porážce se bílkoviny z masa srážejí a začne se vytvářet obávaná látka zvaná ptomain.
 
 
Není to tak "růžové"
V obchodech máme tendenci vybírat si balíčky s pěkně růžovým masem. Narůžovělá barva symbolizuje zdraví a čerstvost. Pravda však je, že maso, do něhož se nezasahuje, časem získává šedou až nazelenalou barvu. Jedná se o zcela přirozený jev degradace masa. Zákazníka však láká víc pohled na "čerstvé" maso a čerstvost evokuje právě růžová barva. Aby maso působilo co nejčerstvějším dojmem, výrobci do něj rádi přidávají konzervanty, například nitráty. Běžně se také pomocí aditiv zvýrazňuje chuť a vůně.
 
Antibiotika na talíři
Za lehčí a zdravější je považováno maso drůbeží a Češi si jej dopřávají ze všech druhů mas nejraději. Kuřata jsou levná, dobře dostupná a opravdu žádaná. A poptávce se musel přizpůsobit i jejich chov. Zvířatům jsou do krmení často přidávány látky na podporu růstu: hormony, látky podporující chuť k jídlu a také antibiotika, která mají preventivně zamezit rozvoji infekce, která by mohla chov, a tudíž i chod podniku ohrozit. 
 
"Díky" těmto látkám zvířata až zázračně přibírají na váze. Odhaduje se, že až 40 % antibiotik je zvířatům podáváno nikoli kvůli nemoci, ale právě pro snazší vykrmení. Antibiotika se sice nedostávají přímo do masa, ale zůstávají v kostech, a to ve velké míře. Nevěříte? O tomto faktu přesvědčila lidstvo studie doktora S. Wegmann. Ten testoval více než 20 000 vepřů po porážce, které dal jednoduše pod UV lampu. Kosti, které obsahovaly stopy antibiotik, konkrétně tetracyklinu, zářily žlutou barvou. Ještě více a častěji září kosti drůbeže, jejíž dokrmování antibiotiky je dnes více než známé.
 
Možná si říkáte, že to nevadí. Kosti přece nejíme... Ale to není tak docela pravda. Co třeba vývary, želatina? Drcená kostní dřeň se navíc hojně využívá při výrobě levných uzenin. To však není jediné riziko. Antibiotika, která zvíře nevstřebá, odcházejí společně s močí a ocitají s coby "močůvka" na polích. Na polích, kde roste obilí a plodiny, určené k dalšímu zpracování. Obilí a plodiny, které pak ve velkém konzumujeme my.
 
Jak z toho ven?
Tento článek nenabádá k tomu, abychom se všichni stali vegetariány. Maso obsahuje bílkoviny, železo i další tělu prospěšné látky, a pokud netrpíme metabolickou poruchou, můžeme si jej občas bez výčitek dopřát. Není však maso jako maso. Neměli bychom se bát začít být vybíraví a dopřávat si maso z volných chovů, od farmářů, zkrátka maso z chovů, kde mají zvířata svobodu v pohybu i krmení.
 
Ano, za kvalitní potraviny se připlácí. Berme to ale jako investici do toho nejcennějšího, co máme - do svého zdraví. 
 
Celková nabídka přípravků Joalis.
článek Doba "masožroutská" najdete na celostnimedicina.cz