O zdraví - Apigenin



Snažím se hledat přírodní prostředky, které mohou pomoci nemocnému tělu. Najít takový prostředek je radost, přináší naději k lepšímu efektu terapie.
 
Není tedy divu, že jsem si vybral přírodní látku vzbuzující popsanou naději. Tou je flavon apigenin. Je hojně přítomen v běžném ovoci a zelenině, nachází se zejména v celeru, cibuli, petrželi, v koriandru, bazalce, oreganu, ginkgo bilobě, v grepech, pomerančích, červeném víně, rajské šťávě, vodním melounu, moruši i v jiných potravinách rostlinného původu. Lze jej zařadit do kategorie bioaktivních flavonoidů, jež vykazují protizánětlivé, antioxidační a protirakovinné vlastnosti.
Petržel
Hlavní účinnou látkou petržele jsou silice. Nejvýznamnější je apiol, v menším množství obsahuje i terpeny, felandren, cymol a pinen. Další významnou léčivou látkou jsou flavonoidy (apiin, polyacetylen). List navíc obsahuje větší množství kyseliny listové.
Historikové nacházejí první zmínky o petrželi již ve 3. století, kdy byla petržel uvedena jako koření v římské kuchařské rukověti. Císař Karel Veliký si jí vážil. Byl to symbol radosti a slávy. Pochází z vyšších poloh Středomoří, dosud tam planě roste.
 
Od 16. století se rozlišují kořenové a naťové typy, a tehdy byla poprvé izolována petrželová silice. U nás se petržel rovněž obecně rozšířila a její nať byla používána ve staročeské kuchyni do omáček, tvořila také součást nádivek a tradičních vaječných velikonočních pokrmů.
 
Lze ji přidat téměř do všech pokrmů, polévek, smetanových a houbových omáček, sekaných mas, nádivek, dušených a pečených mas, salátů, ke zdobení obložených chlebíčků a různých lahůdek, i lžíci nebo dvě do houskových knedlíků. V úměrných dávkách je petrželka každodenní zdravou součástí jídel kuchyní mnoha národů.
 
V dnešní době je moderní kuchyňské pěstování petržele. Ano, tuto rostlinu je možné pěstovat přes zimu v bytě. Nejlépe se k tomu hodí květináče s postranními otvory, tzv. petrželáky, můžeme použít i obyčejný květináč, který postavíme na parapet. Tím vytvoříme nejen užitečný, ale též estetický prvek kuchyně.
 
Využitelná je v podstatě celá rostlina...
Kořen, listy i semena petržele obsahují příznivé silice v léčivém množství. Petržel obsahuje 85 % vody, ale její vláknina je tak tuhá, že k přípravě na vitaminy a minerálie bohaté šťávy je nutné důkladné rozmělnění a patřičně silný hydraulický lis. Petržel je bohatá na draslík, vápník, hořčík, mangan, železo a chlor, provitamin A, vitaminy B.
 
Silice drážděním ledvinového parenchymu zvyšuje diurézu, tento účinek potencují současně i flavonoidy. Pomáhají při nemoci ledvin, močového měchýře, ledvinových kolik, při problémech s močovými kameny, po zánětu prostaty (předstojné žlázy), při menstruačních potížích, při střevní kolice.
 
Spasmolytické působení na cévy napomáhá zvýšení průtoku krve v ledvinách. Působí na rozšíření arterií, čímž nepatrně snižuje krevní tlak. Působení na trávicí trakt se projevuje zvýšením sekrece trávicích enzymů a uvolněním křečí hladkého svalstva. Povzbuzuje chuť k jídlu, zlepšuje funkci žláz s vnitřní sekrecí. Je výborný vnitřní prostředek k pročištění pleti.
 
Souhrn vlastností petržele, prospěšných při zdravotních problémech:
diuretikum - močopudné působení
spasmolytikum - uvolňuje křečovité stažení hladkého svalstva
karminativum - prostředek proti nadýmání
stomachikum - prostředek upravující činnost žaludku a podporující trávení
afrodisiakum - prostředek podporující pohlavní pud
 
 
Výzkum
Meyer 2006 zkoumal biologickou dostupnost apigeninu z petržele u lidí a učinil závěr, že malá část apigeninu se dostane do krevního oběhu, a proto může mít biologické účinky.
 
Vědci zjistili, že je apigenin obsažen v heřmánku - oslabuje rakovinné buňky, bere jim sílu k množení se a šíření tělem.
V roce 2000 proběhla studie na myších u metastazujícího melanomu, která sledovala mimo jiné fakt, že apigenin (a quercetin) zvyšuje účinnost proti nádorovým buňkám. Heřmánek již dlouhou dobu používáme k vyrovnání střevní rovnováhy, pomáhá u nespavosti, s kontrolou hladiny cukru, byly testovány jeho účinky u psychických poruch, stavů úzkosti, má se za to, že jej lze používat i u depresivních stavů jako pomocný prostředek. Jeho dostupnost v podobě čajů je běžná.
Bylo popsáno více než 5000 různých flavonoidů. Většina flavonoidů přítomných v rostlinách je připojena k cukrům (glykosidům). Aktivní apigenin se nachází ve formě různých acylovaných derivátů a apigenin-7-O-glukosid.
Obecně se ví, že dieta bohatá na flavony snižuje riziko některých rakovin, zejména rakoviny prsu, zažívacího traktu, kůže, prostaty a některých krevních zhoubných nemocí. Zkoumání se zaměřuje také na myšlenku, zda může mít apigenin ochranný účinek také u jiných onemocnění, které jsou ovlivněny oxidačním procesem, jako jsou kardiovaskulární a neurologické poruchy.
Apigenin je pigment, ochranná látka rostlin, je pro ně docela zásadní, jeho účinek je evidován jako „chemoprevence ovoce a zeleniny“, hovoří se o „autofagii", což je adaptační mechanizmus nutný k přežívání za nepříznivých podmínek, a to jak mimobuněčných, tak vnitrobuněčných. Je snadno dostupný v přírodě, je znám již mnoho let. Žel, v tomto okamžiku si musím vzpomenout na celou řadu podobných přírodních látek, které se po výzkumu, ač byly kladně hodnoceny, nedostaly do programu výroby léků a zůstaly pouze v kategorii pomocných prostředků. Závěry takových studií to vysvětlují větou: Ještě je třeba provést mnohem více zkoušek.
Přesto lze registrovat pozitivní efekty tam, kde se produkty s apigeninem přidávají k již stanovené léčbě. Ukazuje se, že tato kombinace léčby je efektivnější a má méně vedlejší příznaků. Apigenin by mohl být užitečný také v prevenci leukémie nebo například při potlačování vedlejších účinků některých imunosupresiv, neboť dokáže snižovat jejich toxicitu a toxický účinek na ledviny.
Je hodně lidí, kteří se věnují medicinálním houbám a užívají je při chemoterapii. A pro ně je důležité vědět, že k houbičkám mohou přidávat ještě apigenin, aby se jejich efektivita zvýšila.
 
Proti napětí či úzkosti
Na začátku jsem vyjmenoval protizánětlivé, antioxidační a protirakovinné vlastnosti apigeninu, ale je vhodné také uvést jeho anxiolytickou aktivitu (viz heřmánek), totiž takovou, která odstraňuje úzkost (anxietu), psychickou tenzi a napětí, strach (fobie), trému. Ale na rozdíl od klasických anxiolytik, jako jsou benzodiazepiny, nemá v nízkých dávkách sedativní (tlumivé) účinky na myšlení.
 
 
Vliv na apoptózu (buněčnou smrt)
Každá buňka má svou dobu existence, a když nastane čas, její život končí. Regulační mechanizmus plánuje zánik buněk. Je to účelový děj, naprogramovaný v genech jedince a smyslem je, aby si buňka sama způsobila zánik, pokud přišel její čas a svou úlohu v těle již splnila. Tento plánovaný zánik buněk se nazývá apoptózou nebo-li buněčnou smrtí.
 
Stres negativně ovlivňuje patologické procesy v těle - při nich dochází k narušení tohoto účelového regulačního mechanizmu. Aktivita apoptózy se sníží a omezí se tím také schopnost rozlišit opotřebované buňky, nedochází k jejich odstraňování, a tyto buňky se v organizmu hromadí, zvyšuje se pravděpodobnost rozvoje autoimunitní nemoci, třeba revmatoidní artritidy, lupu erythematodes apod. Ale představte si, že se v těle objeví rakovinné buňky, apoptóza je narušena, a to způsobí, že rakovinné buňky nemohou umřít!
 
Vědci dnes mají poměrně dokonale zpracován mechanizmus fungování apoptózy a faktory, které ji mohou ovlivnit.Apoptóza se řídí signálem, který rozhoduje, že buňka zemře.
 
Apigenin se váže s mnoha bílkovinami v lidském těle, které mimo jiné souvisejí s onou signální soustavou, například jde o protein nazvaný hnRNPA2. Tento protein ovlivňuje signální aktivitu mRNA. Při testech in vivo vědci potvrdili, že apigenin má vliv na proces apoptózy rakovinných buněk.
Protože lidé absorbují apigenin s malou účinností, není zatím jasné, kolik bychom jej měli denně přijmout. Vědci doporučují jíst petržel, celer a ovoce každý den, abychom zajistili alespoň minimální hladinu apigeninu v krvi. Heřmánkový čaj zařadit do pitného režimu.
Přípravky s heřmánkem a petrželí naleznete v naší nabídce
článek Apigenin najdete na celostnimedicina.cz